Jak vznikly Vánoce

Zimní období nám pÅ™ináší mnoho vÄ›cí. Zdaleka nejvíce se v nÄ›m vÅ¡ak bezesporu těšíme na Vánoce. To platí samozÅ™ejmÄ› pÅ™edevším pro dÄ›ti, avÅ¡ak jejich kouzlo pÅ™ipoutá i mnohé dospÄ›lé. Stojí za to se tedy podívat, proÄ je vlastnÄ› slavíme. Koneckonců lidé nic nedÄ›lají jen tak, a tradice tak dlouho dodržovaná musí mít rozhodnÄ› nÄ›jaký dobrý důvod. A skuteÄnÄ› zde nÄ›jaký je.

 

 

Tím vÅ¡ak, navzdory vÅ¡eobecnému pÅ™esvÄ›dÄení, není narození Ježíše. Ve skuteÄnosti Bible datum, kdy se narodil, nijak nespecifikuje. Podle popisů astronomických jevů, které se v onu dobu odehrávaly, se vÅ¡ak s nejvÄ›tší pravdÄ›podobností narodil na jaÅ™e, nejspíše ke konci dubna Äi zaÄátkem kvÄ›tna. ProÄ jej tedy slavíme uprostÅ™ed zimy?

 

Důvodem je christianizace jiných náboženství. Ukazuje se totiž, že lidé oslavovali tuto dobu již tisíciletí před tím, než bylo křesťanství vůbec vymyšleno. To si pak stávající oslavy pouze přisvojilo a přidalo jim svůj nádech v podobě narození Ježíše. Prapůvodní důvod těchto oslav je však jiný.

 

 

Tím je pÅ™edevším zimní slunovrat, a ten mÄ›l pro naÅ¡e pÅ™edky velký význam. Byl to den, kdy se sluneÄní svÄ›tlo zase zaÄalo vracet, den, od kterého bylo stále déle vidÄ›t. A je jasné, že pro denní tvory, jakými lidé jsou, to mÄ›lo velký význam. Znamenalo to delší dobu, kdy bylo možno lovit Äi sbírat, delší Äas na různé další aktivity. Není tedy divu, že tento ten oslavovali.

 

Ve skuteÄnosti byl tak důležitý, že jej slavíme dodnes, byÅ¥ v úplnÄ› jiné podobÄ›. SamozÅ™ejmÄ›, tyto oslavy vypadaly v různých kulturách jinak, cíl vÅ¡ak mÄ›ly jeden: oslavu toho, že se Slunce zase vrací a zaÄíná nám ukazovat svou příznivou tvář.

 

To samozÅ™ejmÄ› platí pÅ™edevším v severnÄ›jších konÄinách, kde je rozdíl mezi sluneÄním svÄ›tlem v zimÄ› a v létÄ› propastný. Proto tento den například v Africe do příchodu kolonistů příliÅ¡ neslavili (aÄkoliv zase mÄ›li jiné svátky, které byly důležité zase pro jejich pÅ™edky). A tak tomu je dodnes.