Proč mnozí primáti nemají ocas

My lidé máme s naÅ¡imi nejbližšími příbuznými spoleÄných mnoho znaků. Jedním z nich je i to, že na rozdíl od klasických opic, primáti nemají ocas. To se může zdát zvláštní – pÅ™i pohybu mezi stromy by byl pÅ™eci výhodou, jak ukazují příklady právÄ› opic. PÅ™esto jej u žádného druhu primátů nenajdeme.

 

Není to vÅ¡ak tak, že by jej nikdy nemÄ›li. KostrÄ samotná pÅ™edstavuje zbytek ocasu, kterým se naÅ¡i vzdálení pÅ™edkové honosili. Je tedy zajímavé se podívat, proÄ jsme o nÄ›j, spolu s naÅ¡imi příbuznými, pÅ™iÅ¡li. U lidí žijících na savanÄ› to dává smysl, ale proÄ jej nemají například Å¡impanzi, kteří obývají tropické pralesy?

 

 

Důvodem je to, že ve skuteÄnosti pro naÅ¡e dávné pÅ™edky zaÄal pÅ™edstavovat ponÄ›kud nevýhodu. JistÄ›, mohl sloužit jako jakási pátá konÄetina, avÅ¡ak když si primáti osvojili svůj typický způsob chůze, zaÄal pÅ™i pohybu spíše pÅ™ekážet. Navíc se ukázalo, že dlouhé chápavé ruce a nohy k pohybu mezi stromy naprosto dostaÄují.

 

I to je důvod, proÄ jedinci se stále kratším ocasem byli Äím dál úspěšnÄ›jší, což nakonec vedlo k tomu, že ocas nakonec postupnÄ› ztratili, až z nÄ›j zbyla jen kostrÄ. Když se pak od ostatních primátů oddÄ›lili lidé, kteří namísto lesa zaÄali žít na savanÄ›, ani oni jej nepotÅ™ebovali.

 

V přírodÄ› totiž ocas slouží primárnÄ› k vyvažování. A aÄkoliv lidé nemají nejvíce vybalancované tÄ›lo na svÄ›tÄ›, ocas by nám rozhodnÄ› nepomohl. PodobnÄ› jsou na tom i ostatní lidoopí, byÅ¥ ti jsou na tom s rovnováhou podstatnÄ› lépe.

 

 

AÄkoliv tedy hodnÄ› lidí pÅ™emýšlí o tom, jaké by to bylo mít ocas, je to v souÄasné dobÄ› pouze fantazie. K tomu, abychom jej my Äi jiní bezocasí živoÄichové získali, není evoluÄní tlak. A dokud tomu tak bude, situace se zkrátka nezmÄ›ní.

 

ÚtÄ›chu můžeme najít v tom, že jej prostÄ› a jednoduÅ¡e nepotÅ™ebujeme, podobnÄ› jako Å¡impanzi Äi gorily, pro které by byl dokonce detrimentální. Jedná se tedy ve skuteÄnosti o evoluÄní výhodu – alespoň pro danou skupinu živoÄichů.